Posvícení

Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému byl kostel zasvěcen.)
Dva dny před posvícením se zabíjely kuřata, kachna a husy, aby bylo dostatek masa. V sobotu před hodovou nedělí se posílaly přátelům a blízké rodině koláče s pozváním, aby přišli na posvícení či hody. V neděli se zahajovalo posvícení slavnostním obědem, který se podával po návratu z kostela. Tradičně nesměly chybět na stole koláče, husa, nebo kachna se zelím, knedlíky, omáčky a zapíjelo se vše pivem. Lidé si při obědu vyprávěli o úrodě, o dobytku, o svatbě, o pohřbu, zkrátka se probíralo vše, co se událo od jejich posledního setkání. Hostům, kteří se vraceli domů se dávala výslužka. (Buchty, koláče, zelí, maso).
Posvícení bylo i přehlídkou velice pracně zhotovených ozdobených koláčků. Tak například na Berounsku byly vyhlášené koláče s několika vrstvami nádivky. Chodské koláče zase s jejím nezaměnitelným zdobením, při kterém jsou použitá povidla, tvaroh, mák i marmeláda. Na Plzeňsku se pekl skládanec. Což byl koláč rozložený na celý plech. Na Moravě byly ty nejmenší koláčky známy pod názvem vdolečky.
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one